Tyto popínavé rostliny a dřeviny se snaží uchytit na svislé ploše podpěry (ať je to již zeď nebo dřevěný sloup zahradní pergoly) pomocí svých kořínků, které vyráží z celé délky výhonků rostliny, kořínky se nazývají příčepivé a drží opravdu velmi dobře, ať se již jedná o zdivo, kámen či dřevo pod nimi. Samozřejmě, že čím je podklad, po kterém se tyto rostliny pnou, hrubší, tím lépe příčepivé kořínky drží. Do této skupiny popínavých rostlin patří stará známá klasika mezi popínavkami – stále zelený břečťan Hegera Helix. Tato popínavá dřevina snáší lépe umístění ve stinných místech, ale pokud má u kořenů dostatek vláhy, prosperuje velmi dobře i na přímém slunci na jižních stráních.
Dalším představitelem této skupiny je opadavý, zase ale nádherně kvetoucí trubač Campsis Radicans. Tato popínavka je do našich krajin uměle importována, a má raději teplé jižní stráně a osluněné fasády domů v zákrytu před větrem a průvanem. U této popínavé rostliny se po dobrém zakořenění a ujmutí můžeme dočkat velkého vzrůstu, nezřídka přesahující délku 12 metrů. Průměr dřevnaté části má pak průměr několika centimetrů.
Dalším zástupcem těchto kořenujících rostlin je hortenzie Hydrangea petiolaris, která opět stejně jako trubač miluje slunná a teplá místa, navíc ještě velmi dobře hnojenou, humózní půdu s dostatkem vlhkosti. Velmi dobře si rozumí s přídavkem rašeliny, má ráda kyselejší půdu. Hortenzie je však relativně pomale rostoucí a musíme si tedy na její krásné a bohaté květy celkem dlouho čekat.