Aktinídie – pnoucí kiwi

Mezi pnoucími rostlinami jsou takové, které jsou ozdobné nejen svým květem nebo listem, ale i plody. Kromě toho jsou plody některých i poživatelné. Mezi ně patří Actinidie – kiwi. Její jméno je odvozeno z řeckého actinos, což znamená paprsek, podle toho, že blizna je paprskovitě členěná. Actinidie pocházejí z východní Asie, zejména z Japonska, Mandžuska a Cíny. Jsou to vesměs liány s opadavým listem, oválného, zašpičatělého tvaru, na okraji většinou jemně zoubková. Květy jsou sice málo nápadné, 3,5—4 cm velké, podle druhů bílé nebo zelenavě bílé, většinou příjemně voňavé. Bývají v malých, převislých hrozmech. Ve své domovině rostou v lesích, kde se pnou po stromech, nebo na pokrajích lesů a na malých loučkách v lese kde se plazi po zemi a tvoří těžko schůdné porosty. V obou případech rostou tedy spíše v polostínu než na slunoi a tuto zásadní podmínku vyžadují i při pěstování u nás.V našich podmínkách se osvědčily jako zimovzdorné hlavně dva druhy. Je to Actinidia arguta a Actinidia kolomikta.

Actinidia arguta

Actinidia arguta je bujněji rostoucí, u nás dosahuje výšky jen šesti metrů, ale v domovině až dvaceti. I v zimě je ozdobná svojí červeno-hnědou kůrou. Listy má až 10 cm dlouhé, tmavě zelené s červenými řapíky. List se na rostlině udrží velmi dlouho do podzimu.

Květy má bílé s purpurovými tyčinkami, nejsou však nápadné, protože bývají jenom po dvou kvérech na krátkých stopkách, takže jsou schovány mezi listy. Začíná kvést až teprve v červnu/červenci. Květy příjemně voní. Plody jsou kulaté, zelené, sladce navinulé s příjemnou ananasovou příchutí. Uzrávají v září.

Actinidia kolomikta

Actinidia kolomikta je pnoucí rostlina velmi vhodná pro malé zahrádky. Může se ji použít i na plůtky v zahrádkářských osadách mezi jednotlivé zahrádky, protože u nás dorůstá jen do výšky dvou, maximálně tří metrů. Chceme-li získat plody od tohoto druhu, musíme vysadit nejméně dvě rostliny, protože A. kolomikta je rostlina dvoudomá a musí se tedy vysadit jak rostlina samčí1, tak samičí. Samčí rostliny bývají ozdobné i listem, který na vrcholcích letorostů se zbarvuje do běla a ve vrcholném létě slabě do růžová. Rostlina pak působí pestře. Již koncem května vykvétají bílé květy, které však jsou schovány pod listy a na vědomí je bereme jen jejich příjemnou vůní. V srpnu začínají dozrávat plody, které jsou podlouhlé, modročerné. velmi dobré chuti. Velmi záhy však opadávají.

Ostatní druhy Actinidia chinensis a A. polygama u nás nejsou dostatečně mrazuvzdorné. V Rusku vypěstované odrůdy od A. arguta a A. kolomikta jsou nejen mrazuvzdorné, ale i úrodnější.Actinidie by zasloužily většího rozšíření v našich zahradách jednak proto, že velmi dlouho do podzimu udrži svůj tmavě zelený list, často také pestrý, lesklý, a jednak pro příjemnou vůni květů. Nedoceněné jsou dosud plody příjemné, nasládlé chuti s ananasovou příchutí. Je možno je konzumovat jak ve stavu syrovém, tak ve stavu zpracovaném, zejména na želé, neboť obsahují veliké množství pektinů. Silněji rostoucí A. arguta je vhodná na popínání větších plotů, vysokých stromů, besídek i na zdi, kde ovšem potřebuje pevnou opěrnou konstrukci. Slaběji rostoucí A. kolomikta je, jak již bylo řečeno, vhodná na nízké plůtky anebo tak, jak ve své domovině roste, vysázená jako plazivá rostlina na mírné zastíněné svahy. Actinidie vyžadují dobrou, výživnou půdu, humózní. s dostatečnou vláhou, nejvíc jim škodí sucho.

Foto Fotolia.com

Napsat komentář