Dost často při výsadbě popínavých rostlin ke zdi stavby uslyšíte námitky, že pnoucí rostliny svými přísavnými kořeny poškozují zdivo. Přísavné kořínky nejsou v pravém slova smyslu kořeny, neboť rostlina jimi nepřijímá ani živiny, ani vláhu. Slouží pouze k přidržení na opoře. Nejlepším důkazem toho je, že staré budovy, hrady a zámky, které jsou obrostlé břečťanem, divokým vínem (Parthenocissus tricuspidata) nebo psím vínem (P. quinquefolia), netrpí poškozením omítky, i když jsou porostlé ne několik, ale několik desítek i sta let.
Opak je pravda. Pnoucí rostliny chrání nejen zdi, ale i omítku. Výše jmenované rostliny mají listy uspořádané tak, že se pěkně překrývají, takže i nejprudší déšť po listech sklouzne a zeď zůstane suchá. Stejně nemůže být řeč o zvlhnutí základů, neboť zejména stále zelené rostliny zem u základů přímo vysušuji.
Některé druhy, jako břečťan a samopnoucí divoké víno, milují severní a západní stranu, odkud přicházejí studené větry. Vítr naráží na listy a tím chrání i před prochládáním. Na druhé straně druhy, které vysazujeme na jižních zdech, poněvadž milují přímé slunce, jako např. Wistaria, chrání zdivo před přehříváním v letních měsících. Nejenom zeď pod ochranou listí je chladnější, ale projevuje se chládek i. uvnitř místnosti v parních letních dnech. Zkušenosti ukázaly, že škody na zdivu a na omítce vzniklé přílišným kolísáním teplot, jsou mnohem menší na zdech chráněných pnoucími dřevinami.
Ještě je zapotřebí upozornit na to, že břečťan má rád hrubou omítku. Tím se ušetří na práci s omítkou, Máme-li omítku hladkou, popřípadě ještě natřenou latexem nebo jsou moderní fasádní barvou, je lépe použít samopnoucí divoké víno (Parthenocissus tricuspidata), protože to se dokáže pnout i po tak hladké stěně jako je vyhlazený mramor.
Daleko větší počet v letošním roce popsaných pnoucích dřevin, jimiž lze zkrášlit a chránit zdi budov, postrádá přísavné kořínky, takže pro ně musíme pořídit opěry, po kterých se pnou. Jde tu většinou o druhy, které milují slunce. Opěry však nesmějí být příliš těsně u zdivá, zejména, je-li omítka natřena moderní fasádní barvou, což dnes u zateplených fasád bývá pravidlem. Není tu nebezpečí pro zdivo, ale pro rostliny, protože latex se silně přehřívá a není-li stěna chráněna hustým listovím, může nastat poškození rostliny.
Nemějme tedy obavy z používání pnoucích dřevin na budovách. Velmi přispějí i ke zkrášlení nemoderních budov, zvláště stojí-li o samotě, a lze jimi odstranit všechny chyby krásy i jednotvárnosti dnešních novostaveb.